Dluhopisy – vyplatí se půjčit státu?

‍Co je státní dluhopis?

Když si koupíte státní dluhopis, půjčujete státu peníze. Dluhopisy jsou tedy dlužní úpisy, kde stát prohlašuje, že vám vrátí nominálně to, co jste si půjčili, plus úrok. „Slovo nominální je v tomto případě velmi důležité. Znamená to, že pokud si koupíte dluhopis za 10 tisíc na 20 let, stát vám za 20let vrátí opět 10 tisíc korun, i kdyby oproti dnešku v deklarované době tolik stál chléb s máslem, plus úroky,“ vysvětluje makroekonomický analytik Golden Gate Marek Brávník. Stát vypůjčené peníze využívá ke svému hospodaření, tedy je spotřebuje.

„Průšvih ale nastává ve chvíli, kdy stát nemá kladné výsledky hospodaření, v tom případě si bude muset znovu půjčit, aby vám mohl peníze vrátit,“ upozorňuje Marek Brávník.

Půjčili byste člověku, který je většinu života v minusu a na splácení dluhu si musí půjčovat? Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 730,6 miliardy korun. To je o 459,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun, část dluhu pokryje stát právě z prodeje dluhopisů. Český stát od roku 1990 pouze pět let hospodařil s přebytkem, což je podle Marka Brávníka také důvod, proč dluhopisová portfolia, jako jsou právě penzijní fondy, mají tak nízké výkony. V loňském roce zhodnotil nejvýkonnější penzijní fond o 3,5 %, což je jen o něco výše než průměrná inflace, potraviny, energie a nájmy přitom zdražovaly ještě rychleji – o 5 %.

V případě dluhopisů je třeba sledovat dva faktory: cenu a úrok. Tyto dva faktory jdou vždy proti sobě, když roste úrok, klesá cena dluhopisu. Jak je to možné? Dluhopisový trh, stejně jako všechny ostatní, ovlivňuje míra nabídky a poptávky. Představte si, že si koupíte státní dluhopis úročený jedním procentem. Za rok ale centrální banka zvedne úrokové sazby a stát vydá nové dluhopisy ve stejné hodnotě, jako máte vy, ale které jsou úročené už dvěma procenty. Pokud byste tedy chtěli svůj dluhopis na trhu prodat, musíte snížit jeho cenu, protože jinak ho od vás už nikdo nekoupí.

Dluhopisy nejsou samy o sobě špatné investice, jen je třeba sledovat kontext doby, kdy nakupujeme. Nyní jsme se ocitli v období, kdy ekonomika na čas prakticky zamrzla. Česká národní banka (ČNB) od letošního února snížila základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 0,25 %, dostala se tak do bodu, kde už nemá příliš prostoru pro další pokles. „To znamená, že cena úroků může jít už jen nahoru, hodnota dluhopisových portfolií bude tedy klesat,“ vysvětluje Marek Brávník. Jeho rada proto zní: Pokud jste nakoupili dluhopisy za vyšší procenta, než jsou dnes, je čas je prodat a vybrat alespoň nějaký „výnos“. Ministerstvo financí 15. června zahájilo osmou emisi Dluhopisu Republiky, jež je určena pro fyzické osoby, tedy drobné investory. Jen pro zajímavost, investoři si za prvních sedm období upsali bondy za přibližně 16,4 miliardy korun. V reakci na to prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok, že další snižování sazeb by mohlo narušit finanční sektor, pro investory je to jasná zpráva: cena dluhopisů nebude růst.

Jak rozhýbat trhy?

Centrální banka se snaží ekonomice pomoci podle svého a ve snaze rozhýbat trhy uvolnila ruce bankovním domům. Nemusejí omezovat rizika špatných dluhů a nemají povinnost držet v rezervách tolik peněz jako dříve. Mohou je využít k vlastnímu obchodování a dále je posílat do ekonomiky. Zároveň ČNB také zmírnila podmínky pro hypoteční úvěry, zrušila podmínku maximální měsíční splátky k čistému příjmu. Tyto kroky ČNB nemají podle Marka Brávníka za cíl umožnit lidem vlastní bydlení, ale slouží k udržení toku peněz v ekonomice a udržení ziskovosti bankovního sektoru.

Ostatně domácí banky jsou jedním z největších věřitelů českého státu, jen od letošního března do května nakoupily vládní dluh za 277 miliard korun, což jsou tři čtvrtiny emise dlouhodobých bondů, jež stát v daném období vydal. Celkový objem vládních dluhopisů v bilancích tuzemských bank se koncem května vyšplhal do rekordní výše 1,15 bilionu korun.

Neexistují správné nebo špatné investice, je jen špatné a správné načasování.

A právě teď je nejlepší doba, kdy zvážit, které investice nejlépe ochrání hodnotu majetku v nejistých dobách. Situace se postupně odráží i v chování domácností, jak dokládá tradiční anketa Barometr obliby spoření. Drahé kovy považuje 58 % dotázaných jako obzvlášť zajímavou možnost ukládání peněz. Jde tak o nejoblíbenější státem nedotované spoření. Suverénně předstihlo ostatní produkty, jako je penzijní spoření, životní pojištění, podílové fondy nebo spořicí konta a dělí se o první místo se stavebním spořením. Hlavním důvodem, proč lidé nakupují investiční zlato, je diverzifikace, tedy snaha rozdělit investice do více aktiv. Dalším je ochrana úspor proti znehodnocení v době finanční krize či vysoké inflace. Zlato je také častou volbou jako ideální zajištění na důchod nebo zabezpečení hypotečního úvěru.