Studie In Gold We Trust: Čas zúčtování

"Žijeme v době, kdy události probíhají stále rychleji. Citát, který je nesprávně připisován Leninovi "Existují desetiletí, kdy se nic neděje, a týdny, kdy se dějí desetiletí", se nyní zdá naší realitou. Jistoty minulých desetiletí přes noc zastarávají. Přisledování zpráv mnozí z nás prožívají nejistotu, obavu a zahlcení. Globální pandemie, inflační krize, rostoucí politická polarizace, technologické průlomy jako umělá inteligence, ale také blížící se geopolitické změny mění naše životy způsobem, který byl pro mnoho z nás ještě před pár lety neuvěřitelný,“ shrnuje na úvod zpráva pocity mnohých z nás.

‍

"Existují desetiletí, kdy se nic neděje, a týdny, kdy se dějí desetiletí."

‍

Společnost Incrementum upozorňuje, že ve světě dochází současně k několika eskalacím, které se mohou spolu navzájem ještě více vyostřit. Proto nazvala letošní vydání své publikace slovem „showdown“, volně přeloženo jako konfrontace či čas zúčtování. K tomu by mělo dojít na třech hlavních frontách: v monetární politice, geopolitice, jež bude souviset s dedolarizací, a v ceně zlata.

Monetární politika byla dlouhodobě prováděna neodpovědně, následky dnes vidíme ve vysoké inflaci a klesající důvěře v centrální bankovnictví. Centrální banky teď nyní musí bojovat s trilemou monetární politiky: stabilita cen versus stabilita finančního trhu versus podpora ekonomiky. Všechny cíle se v současnosti bohužel nemohou naplnit. Přestože FED signalizoval, že je připraven dále zvedat sazby a dostat inflaci zpět pod kontrolu, realita se ukázala složitější.

‍

„Nejsilnější a nejrychlejší zvýšení úrokových sazeb v průmyslově vyspělých zemích za více než 40 let má své první oběti. Debakl penzijního fondu ve Velké Británii, uzavření fondu pro nemovitosti Blackstone, různé katastrofy v sektoru kryptoměn jsou jen několika příklady následků náhlé změny úrokových sazeb,“

vyjmenovává dokument a připomíná březnové krachy tří amerických bank. Tento signál ukazuje, že finanční systém je mnohem křehčí, než se předpokládalo.

‍

Spolu s poklesem důvěry v americký FED se snižuje důvěra států v americký dolar. Přestože stále zůstává hlavní světovou měnou a jeho krach se neblíží, významné státy (například uskupení států BRICS) se snaží postupně se zbavovat závislosti na americké měně, mimo jiné tím, že ji ve svých rezervách vyměňují za zlato. „Americký dolar cítí tlak. Jedna země za druhou vyhlašují nezávislost na americkém dolaru. Některé jsou velmi aktivní, třeba Rusko, Čína a Brazílie. Jiné, například Francie, o tom zatím jen hovoří. Je nám jasné, že světový řád se před našima očima přeskupuje,“ píše se ve zprávě.

‍

‍

Důležitou součástí dokumentu je samozřejmě analýza možného vývoje zlata a jeho ceny. Zde zůstávají autoři u svých předpovědí z předchozích dvou let a potvrzují svůj výhled, že zlato do konce dekády dosáhne ceny kolem 5 000 dolarů. „Očekáváme útěk do reálných aktiv, zejména do zlata a komodit. Výnosy na dvouletých amerických dluhopisech explodovaly z úrovně 0,111 % na konci roku 2021 až na téměř 5 % na vrcholu. V nedávné době se výnosy na krátkém konci opět dostaly pod významný tlak. Trh s dluhopisy stále více potvrzuje, že cyklus zpřísňování měnové politiky se blíží ke svému konci a FED bude muset dříve než později snížit úrokové sazby,“ poukazuje Incrementum.

Poptávka po zlatě bude podle společnosti tažena jak ze strany institucionálních investorů, tak i běžnými střadateli. Dle výpočtů autorů publikace v případě recese ponese zlato průměrný výnos 10,6 %.

Také ve stříbru vidí zpráva vysoký potenciál. Klesající nabídka a rostoucí poptávka zejména vzhledem k přechodu na zelenou energii činí stříbro stále vzácnějším. „Kam se ubírá zlatý kov, tam ho jeho mladší bratr stříbro má tendenci následovat ještě ve větším rozsahu; proto zlato bude rozhodujícím faktorem, který určí osud stříbra v roce 2023 i v následujících letech. Naše vlastní analýza ukazuje, že stříbro může zvláště těžit z reflační dynamiky, která obvykle nastává ke konci recese.“

‍