Zmeškali jste Vyšehradské fórum 2024? Pusťte si záznam

Přinášíme vám kompletní záznam z 12. ročníku, který nabídl unikátní pohledy na ekonomická témata a investice.

‍

Záznam z Vyšehradského fóra si můžete poslechnout také v audioverzi.

‍

Téma přednášky Je zlato drahé? si Juraj Karpiš nezvolil náhodou. V posledních měsících zlato překonává jedno all-time high, tedy historické maximum, za druhým. A protože se Karpiš tématem zabývá již mnoho let a je také autorem několika knih na toto téma, těžko by se hledal někdo povolanější. S jistou nadsázkou Karpiš připomněl v minulosti použité pichlavé označení některých médií a komentátorů: „sekta zlaté cihly“. Ale Karpiš vnímá svět investic v celém kontextu. Současné dění na trzích označil „za zvláštní dobu, kdy lepší peníze (zlato) překonávají v zisku ostatní aktiva“.

Ve srovnání za posledních dvacet let zlato dokonce přineslo investorům větší zisky než index S&P 500, kdy akcie včetně dividend vynesly necelých 600 %, zlato 750 %. Cena zlata podle Karpiše odráží to, jak vnímají současný ekonomický stav zejména velké instituce (centrální banky), které nyní nakupují žlutý kov v obrovských objemech. Karpiš upozornil, že navzdory rostoucí ceně zlata ještě nejsme ani zdaleka v nějaké „zlaté mánii“, protože nákup kovu není v hledáčku běžného investora.

‍

‍

V době konání Vyšehradského fóra prorazila cena zlata poprvé v historii hranici 2 700USD za troyskou unci a v růstu v následujících dnech také pokračovala. Zdá se, že trhy jsou připraveny na růst ceny k hranici 3 000 USD, uvidíme, jak bude zlato nadále reagovat. Pokud by úrokové sazby nadále klesaly, zareaguje zlato pravděpodobně opětovným růstem.

‍

‍

Juraj Karpiš upozornil na nebezpečí, kdy vyspělé země vytvářejí ohromné státní deficity a tato neodpovědná politika povede dříve či později k dalším inflačním vlnám, které  zaplatí střadatelé v podobě ztráty kupní síly svých úspor. Zlato je ochranou před tímto rizikem, proto má v portfoliu na prvním místě nezastupitelnou funkci v podobě pojistky, kdy kapitálový výnos tvoří až další významnou funkci. Pokud je zlato dobré pro centrální banky, pak je dobré i pro občana. V následné debatě se k tématu vyjádřili i ostatní diskutující. Shoda panovala také v tom, že růst ceny zlata nyní táhnou zejména velcí institucionální hráči a že nárůst ceny bude pokračovat. Jsme v podobné situaci jako v sedmdesátých letech 20. století, kdy ve Spojených státech amerických po opuštění vazby zlata a dolaru došlo k dvojciferné inflační vlně a cena zlata mezi lety 1971–1980 vzrostla téměř čtyřiadvacetkrát – z 35 USD za troyskou unci až k 850 USD. Možný krátkodobý pokles, který Karpiš  okomentoval pomocí svých grafů, přičemž argumentoval řadou historických i technických ukazatelů, je proto příležitostí k přikoupení a včasné úpravě portfolia ještě před další inflační vlnou.

‍

‍

‍Pavel Ryba a Štěpán Pírko připomněli čtyři významné faktory, které je třeba do budoucna sledovat a vnímat pro osobní investiční strategii: demografie (stárnoucí populace ve vyspělých zemích povede k menšímu počtu pracujících, což povede k „zdražení“ práce a následné inflaci), stále větší dluhy, dekarbonizace (drahý přechod na alternativní zdroje energie) a deglobalizace.

‍

‍

Češi přišli za posledních dvacet let o více než polovinu kupní síly svých úspor, od začátku covidové pandemie, jak uvádí Český statistický úřad, o 37 %. Pokud se tedy na svoji budoucnost chceme připravit, a zároveň ale kvůli inflaci nechceme ztratit svoji kupní sílu, je třeba hledat takový způsob zacházení s úsporami, abychom  inflaci dostatečně čelili, v ideálním případě ji i mírně  překonávali.

Jak řekl Juraj Karpiš: „…svoji budoucnost nemůžeme držet pouze ve ‚špatných penězích‘, protože tam je požírá inflace.“ Vyšehradské fórum tak pomáhá lépe porozumět světu investic, abychom se jako jednotlivci i jako společnost měli v budoucnosti alespoň tak dobře, jako se máme dnes.

‍

Češi přišli za posledních dvacet let o více než polovinu kupní síly svých úspor, od začátku covidové pandemie, jak uvádí Český statistický úřad, o 37 %.

‍

‍